Stres neexistuje

Stres neexistuje

A jsem o tom čím dál více přesvědčenej. To čemu moderní člověk říká stres je jen úzkost z vlastních dohod, které uzavírá sám se sebou a světem okolo.

Chudinka kytička, já se jí teď nevěnovala

Moje teta je skvělá a chytrá ženská. Nedávno stavěla, stěhovala se atp a já jí trochu pomáhal. Například při stěhování si řekla, že cokoliv poveze ze starého bytu do nového, bude vyprané, utřené, utřené od prachu – prostě, že si nebude „do nového“ nosit bordel. A jelikož stěhování spěchalo, tak s ohledem na svou pracovní dobu prostě nestíhala všechno vyprat, uklidit, vytepovat koberce, utřít prach atp. A byla z toho ve stresu. Začala vstávat v pět ráno, aby to všechno stihla. Odpoledne už byla uplně hotová, protože před sebou viděla ty hromady a hromady věcí, které MUSÍ vyprat, usušit, vyžehlit, přebrat, utřít, očistit, vycizelovat…a když jsem jí ze své chlapsky-ignorantské pozice radil, ať polovinu věcí vyhodí a s umytím se nesere, protože se to při stěhování stejně ušpiní a bude to prát znova, říkala mi, že tohle ona neumí. Dokonce o různém nábytku nebo kytkách mluví jako o lidských bytostech, kterým vadí, že někde leží ohnuté, nebo stojí zaprášené a někdy se jim tak napůl ze srandy omlouvá a pomalu je jde i pohladit.

Ty naše zasraný dohody

A teď si vezměte, že by si teta řekla – seru na to, stejně to budu v novém bytě všechno znova prát a čistit, tak to tam odvezu tak jak to je. Co by se stalo? Najednou by byl stres tytam a teta by si ještě zašla místo toho na jógu a byla by v pohodě jak nikdy. Ten stres, kterej jí několik týdnů až měsíců drtil, kvůli kterému hubla, nespala…a vlastně ještě hubne a nespí…protože to samozřejmě nestihla přebrat a v novém bytě je zavalená krabicema…tak by prostě NEBYL. On vlastně vzniknul tak, že ONA určila, co je NUTNÉ udělat a ona se pak pod těmito pravidly, touto DOHODOU, kterou udělala sama se sebou, nad tímto standardem, který nasadila sama sobě a právě pod touto dohodou se pak následující týdny hroutila a kazila si své dny a nepochybně i dny okolí, protože vystresovaný a vyčerpaný člověk není dost často zrovna fajn parťák. A co je na tom nejhorší, že si vůbec neuvědomuje, že si tohle upletla sama na sebe a že MA MOŽNOST TO ZMĚNIT. Ještě jsem se v žádným článku nepříblížil tak blízko podstatě-a názvu-tohoto webu. Jo, tohle je přesně situace, kdy měla možnost a právo volit znovu, jen to nevěděla, protože jí to nikdo nenaučil.

Prach je super

Představte si, že by teta vyrostla ve světě, kde je prach a špína symbolem hojnosti. Od malička by byla vedena k tomu, aby měla skříně a knížky co nejvíce zaprášené a koberec co neplnější prachu a roztočů. Pak si znova představte její stěhování a jak by se při něm cítila. Pokud někde žijete 25 let, tak je tam plno prachu a bordelu, bez ohledu na to, jak pořádkumilovní jste. Speciálně ve městech. Takže kdyby žila v této realitě, tak by byla při stěhování nepokrytě šťastná. Vzala by věci tak jak jsou a prostě by je tam nechala stěhováky odvézt. Při vybalování zaprášených knížek by prožívala nirvánu, semtam by nějakou prolistovala, aby se prach řádně roznesl po novém bytě a tím ho zabydlel a zkvalitnil, vzpomínala by na krásné chvíle, které prožila v prachu a špíně a byla by šťastná, spala jak nemluvně a užívala si fakt, že si v bydlení vyloženě polepšila.

Ty naše zasraný dohody podruhé

A takovejdlech dohod máme všichni desítky, stovky, možná tisíce a vůbec nepřemýšlíme, jestli nám vůbec slouží? Neptáme se, kde se vzaly ani proč se jimi furt a bez přemýšlení řídíme. A naše dohody by nám měly sloužit. Ale my jich mraky zdědili po rodičích, kterým v jejich době možná fungovaly a možná už taky ne – možná je i oni zdědili po rodičích a taky se nikdy nezeptali. Máme plno dohod, které nám fungovaly v dětství a v dospělosti už nefungují, nebo máme plno dohod, kterými jsme se inspirovali od osob, které respektujeme. Jenže…jenže možná jsme s taky s plno dohodama vedle jak ta jedle.

Ještě že je náš pud sebezáchovy silnější než naše dohody. Ve chvíli, kdy nás dodržování dohody dovede na samotný pokraj sil a tělo ucítí reálné ohrožení, najednou se přihlásí zdravý rozum – najednou si položíme otázku, jestli nám to „stojí za to“ – najednou se přistihneme, jak odkládáme prachovku a jdeme si na balkón zapálit cigaretu a říkáme si A DOST. Já už fakt nemůžu…takže seru na prach, seru na špínu, prostě to musí jet do novýho špinavý. A tady se teprve oddělí zrno od plev – zdravé a užitečné dohody od těch nezdravých a zbytečných – ale ty dny, týdny, měsíce a roky, které jsme naše tělo a duši huntovali a huntovali, ty už zpátky nevezmeme.

Stres neexistuje

V dnešní době se všichni máme dobře. Naše základní potřeby jsou uspokojené, máme co jíst, kde bydlet, co na sebe, máme obvykle přátele a rodinu a nemáme žádné zásadní životní problémy. Ale lidé problémy potřebují, mají je rádi a dává jim to pocit, že jejich život stojí za to. Uzavíráme tedy sami se sebou a se s světem dohody, které nám vlastně život znepříjemňují a my jsme nuceni si ho vybojovat. To není bezpochyby tak nezdravý návyk, cokoliv co si vybojujeme nebo získáme enormním úsilím je dobré, ale je třeba dávát velký pozor na to, jestli naše dohoda není jen nějaké nesmyslná píčovina, na které vlastně vůbec nesejde a která, pokud najednou zmizí, vlastně nebude nikomu chybět – ani nám, ani světu.

A proto je valná část tomu, čemu říkáme stres, vlastně jen náš výmysl – případně výmysl někoho jiného.

Pokud vám dohody neslouží, zabte je

I v našich moderních životech jsou skutečné starosti o děti, rodiče, práci či živobytí, ale to není stres, to je skutečný život. Pokud se bojím o své dítě, protože je nemocné, je to přirozený pocit a pomáhá mi. Pokud bych se nebál, to by bylo divné. Ale že by tohle byl ten stres? Ne ne, tohle je autentický a k životu to patří. Narozdíl od stresu způsobeným nezdravejma dohodama. Ten je uplně zbytečnej a hned jak zmizí dohoda, zmizí i ten stres…a pokud zmizí likvidací dohody, tak to vlastně znamená, že neexistuje – je úmělej, vyšlechtěnej aby nám simuloval pocit, že žijeme, abysme si měli na co stěžovat, abychom se měli čím zabývat, ALE pro autentický život a prožívání ho nepotřebujeme. Je to náhražka, iluze a je zbytečná a zbytná.

A jak je vlastně poznáme?

Poznáte, nebojte. Stačí, když si budete častěji pokládat otázku „proč?“. Stačí, když budete trochu namáhat mozek a poslouchat srdce. Stačí, když si uvědomíte, že už nejste malé děti a nemusíte tudíž dělat to, co jste dělali před 20 lety. Uplně nejlépe to samozřejmě uvidíte u ostatních – vy k těm jejich dohodám žádnou věkovitou ani emocionální vazbu nemáte, takže vám přijdou evidentní a nesmyslné i pouhým okem. Proto tady píšu zbaběle o tetě a né o sobě :) Rozpoznat naše dohody není jen tak, ale jde to a hlavně to umíme všichni. Jen na to obvykle potřebujeme extrémní životní situace – jako třeba když se ustresujeme až skoro k smrti, nebo nás opustí přítelkyně, nebo nám někdo blízký umře – to se nám najednou rozjasní a po nějakou dobu vidíme zřetelně a imaginárním mečem sekáme jednu nezdravou dohodu za druhou – a je to zatraceně skvělej pocit!

Když se kácí les, lítají třísky

Jen bacha, abyste nepobili i ty zdravé a užitečné. To se může stát lehko a bacha na to. Zdravé dohody nechte, ty vám prospívají. Samozřejmě uklízejte dál a dál se nuťte posouvat se kupředu. Pokud si řeknete, že budete denně cvičit a vyserete se na to, tak z toho nemáte dobrej pocit. Ale to není stres, panáčci, to je svědomí. Takže druhej den tu prdel zvedněte a jděte. Ne, že si řeknete, že vás tahle dohoda stresuje a je teba ji zabít. To by byla srabárna…a vy to víte moc dobře! ;)

Pár příkladů na závěr

A jak může vypadat taková hezky tučňoučká a zdraví neprospěšná dohoda? Třeba takhle:

  • když budu na ostatní hodnej, budou ostatní hodní na mne
  • vždycky budu mluvit pravdu
  • budu šťastnej, když bude šťastná moje holka
  • bez uklizenýho bytu nejsou Vánoce
  • tohle nevyhodím, co když se to bude jednou hodit
  • správnej chlap nikdy nenadává
  • moje filosofie je neplatit nikdy plnou cenu
  • tenhle blog pustím do světa, až napíšu 20 článků (a tohle je teprv šestej! :)

Ty dohody obsahující jiné osoby a jejich rozpoložení, tj. ty, nad kterými nemáme už vůbec žádnou kontrolu, ty patří mezi ty nejvypečenější. Tak se jich zbavme, bude nám líp.

 

Terapie metodou RUŠ v Praze

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..