Proč by muži měli brečet

Proč by muži měli brečet

Naposledy jsem brečel, když mi umřela babička. Miloval jsem jí a v dospělosti to byl první blízký člověk, který mi umřel. To je před více než 6 lety. Tehdy jsem brečel a nemohl jsem si pomoct.

Od té doby ne. Považoval jsem to za slabost a slabost jsem odmítal dát najevo.

Dneska jsem si pustil film Statečné srdce a jak jsem se tak díval na ten příběh, na nenaplněnou làsku, odvahu, hrdinství, morálku, čest a najednou jsem brečel.

Brečel jsem kvůli tomu, že mne opustila moje láska Markéta, se kterou jsem chtěl mít děti a prožít život, brečel jsem kvůli srabáckýmu životu Hodnýho kluka, kterej jsem vedl, brečel jsem kvůli všemu, co jsem v životě chtěl a neměl. Brečel jsem nad láskou, kterou chci autenticky prožívat a vždycky jsem se bál, nad odvahou stát si za svým názorem, což jsem neuměl, brečel jsem nad nespravedlností světa, nad osamělostí, kterou teď cejtim, nad prázdnotou, která po mne natahuje prsty, brečel jsem sám nad sebou a nad všema, kterejm jsem v životě ublížil. Brečel jsem nad rodičema, který svejm dětem nevědomky pokřiví svět a z těch dětí pak vyrosteme my, co neumíme brát nebo dávat, co se bojíme být sami sebou, co stavíme kolem sebe zdi, protože nechceme, aby nám někdo ublížil a tím si odepíráme to nejkrásnější, co v životě je. Brečel jsem, protože jsem vždycky chtěl být jako William Wallace a strašně rád bych bojoval a zemřel pro dobrou věc, a přitom se tu ve své malosti a slabosti hroutím nad staženým filmem.

Every man dies. Not every man really lives.

Uvědomil jsem si, že chci udělat všechno proto, aby můj další život byl lepší…a všechno proto taky uďelám, or die trying.

Chlapi by měli brečet, pokud mají důvod. A já důvod mám.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..