Jsem jak Walter Mitty

Jsem jak Walter Mitty

Před chvílí jsem dokoukal Tajný život Waltera Mittyho a od začátku do konce jsem si říkal, že ten film je vlastně o mně. Jeho váhání, jeho nejistota, jeho souboj vůle tváří v tvář své vyvolené na internetové seznamce….jo, hned jsem věděl, že mu rozumím. A to byl jen začátek.

Verbální ekvilibristika nikdy nebyla mou doménou. Obvykle jsem ve slovním souboji neobstál, ale později jsem věděl přesně, jak bych dotyčného svou odpovědí setřel. Dovedl jsem si přehrát několik verzí, ve kterých ode mne dostává nafrak. Byly to verze tvrďácké, verze ironické, verze stoické…

Také jsem pracoval na pozici managera negativních statků, mám modré oči a velké uši.

Dreamers can never be tamed.

Sním za bílého dne již roky, možná desetiletí. Tak jak Walter Mitty. Sním nejenom o tom, jak slovně zesměšňuji útočníky, ale jak je likviduju pomocí brilaního kungfu, jak s vnitřním klidem zastavuji kulky vylétnuvší z hlavně, okouzluji ženy a zasťiňuji muže. Můj snový svět je barevnější, dobro v něm vyhrává nad zlem, zlo je po zásluze potrestáno a svět je lepší.

To see the world, things dangerous to come to,

To see behind walls, to draw closer,

To find each other and to feel.

That is the purpose of LIFE.

Můj táta také sdílí mé úspěchy se světem.

Taky jsem jezdil na skejtu. Jen bez triků – spíš lanovkou na Petřín s Frantou Řezábkem a pak zpátky dolů na Újezd… a když to byl moc velkej sešup, tak vsedě.

sean

A když se Walter vydá do Grónska, hraje písnička Wake up, kterou jsem v autě slyšel snad stokrát. Taky jsem se párkrát někam odvážně vydal. Studovat do Kanady, pracovat do USA, cestovat do Afriky. Letiště a letadla pro mne furt symbolizujou svobodu.

Walter má rád červenou. Já taky.

Nemá rád, když ho někdo nutí zpívat. Ani já nemám rád, když mne někdo nutí zpívat, nebo vlastně když mne někdo nutí dělat cokoliv.

Nechce se mu lézt do vrtulníku s opilým pilotem, bojí se riskovat – i když je evidentní, že je to znamení a měl by se jím řídit. Já tohle znám, celým tělem chci následovat znamení, ale mysl říká „čekej“….a najednou autobus odjíždí, letadlo odlétá nebo písnička dohrává a já v sobě cejtím prázdno.

walter-mitty-2

A taky mne motivuje hudba a představa, že mne povzbudí někdo, koho mám rád nebo respektuju…takže se někdy se kousnu, řeknu rozumu ať drží hubu a ta vlna mi pro jednou neuteče. Pádluju rukama jak pominutej a když cejtím, že mne to bere, vyskočím nahoru, chytnu balanc…a jedu. A to je kurva super pocit.

Taky se bojím vody a žraloků. Představa podobnýho setkání na otevřeném moři mne k smrti děsí. Proto bych se s nima někdy rád potápěl.

Taky nevím co je Eldgos a nevyslovím jméno sopky Eyjafjallajokull. Ta ve filmu exploduje 2. května. A druhého května mám narozeniny.

Od chvíle, co jsem přečetl Americké bohy mne fascinuje severská mytologie, ač na skejtu jsem to napsané neměl.

To že před výbuchem sopky ujíždějí v Ladě Niva mi přijde neuvěřitelný. V Ladě/žigulovi jsem poprvé v životě boural a Návštěvníci to je moje mládí.

Neměl jsem indiánský účes, ale jednou jsem si obarvil vlasy na zlatý blond, nosil nalepovací náušnici na jednom uchu, nechal se stříhat po stranách do ztracena a cítil se být depešákem.

Taky si často udělám rychlý závěr z toho co vidím, nebo si myslím, že vidím… a často jsem vedle jak ta jedle.

Taky se na cestách moc neholím a píšu deník. Taky jsme měli v Korupu dva malé silné nosiče a průvodce Pygmeje.

Taky jsem na své cestě sám.

Taky neumím užívat přítomného okamžiku a také bych se to chtěl naučit a stejně tak mne fascinují ti, co to skutečně umí a žijou.

Taky nebývám bezprostřední a fotbal mi moc nejde.

Taky jsem měl problém u rentgenu na letišti, jen to neskončilo zatčením.

Taky mám rád skořicového šneka s rozinkama s cukrovou polevou.  A kafe.

Taky jsem si nechal narůst fousy a na pravém zápěstí nosím namotanou šňůrku.

Taky rád dělám radost jiným.

No dobře, na konci jsem dívku nezískal, nebyl jsem na obálce časopisu a nemám nohy do O, ale jinak jsme si podobní, já a Walter Mitty.

Taky mi před časem přestalo stačit snění a rozhodl jsem se naskočit do vrtulníku. A pokud se někde po cestě neposeru strachy, tak to bude jízda.

Vidět svět, v jeho divokosti, podívat se blíž, pod povrch věcí, najít jeden druhého a žít.

To je to co má smysl.

P.S. – jak poznamenal František Fuka ve své recenzi „V anglosaských zemích je jméno „Walter Mitty“ běžně používaným synonymem pro „člověka, který na to nemá“.“ a to sedí. Resp. sedělo.

P.P.S. – tohle je taky neskutečně boží, ale chce to ten film nejdřív vidět…aby to bylo ještě božejší ;)

One thought on “Jsem jak Walter Mitty

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..