Soundtrack mého života

Soundtrack mého života

Macklemore se nebojí dělat věci po svým, originálně, skvěle a nápaditě, nebojí se říkat nepopulární věci, nebojí se jít proti proudu a ještě ke všemu dělá skvělou hudbu. Jeho texty mi často mluví z duše, jsou svěží, chytrý, kontroverzní, ale dávají mi smysl. A točí geniální klipy. Ale popořádku…

Same love je o předsudkách, o pokrytectví, o nenávisti k tomu, čemu nerozumíme, nebo čeho se bojíme, o tom že někdy nevíme, co vypouštíme z huby, o diskriminaci, o odhodlání, o smíření se a o přijetí sama sebe. Na písničce jsem si dlouho ujížděl, aniž by tušil, že ji Macklemore napsal, aby podpořil zákon umožňující sňatek osob stejnýho pohlaví. Pro mne ale znamená víc, mnohem víc. A refrén pro mne vždycky zněl „I CAN change, even if I tried, even If I wanted to…“, ale to je o mně…:)

Can´t hold us je o nezdolnosti a odvaze jít dál. O tom co nás každý ráno nutí vstát z postele a pokračovat v tom, co jsme začali. O tom, že stojí za to jít za našimi sny a nenechat se zviklat pochybovači a zesměšňovači. O tom, že stojí zato se nevzdávat a jít dál, bojovat do poslední kapky krve, až do konce a o tom, že právě tohle odlišuje zbabělce od hrdinů. O tom, že pokud v sobě najdeme hrdinu, tak nás nic nezastaví a my budeme konečně vděční sobě i světu za to, co nám přináší. O tom, že pokud se poddáme poraženecký realitě, tak to bude naše realita. A pokud se nepoddáme, tak to taky bude naše realita. Protože svojí realitu si každej tvoří sám a to, o čem je bytostně přesvědčenej, to pak žije – ať už je to ráj, nebo malé soukromé peklíčko.

Wings je o kultu značek, které jsou někdy tak skvěle marketingově udělaný, že jim chceme věřit. O tom, že máme pocit, že se značkovejma teniskama na nohách budeme lepší, že nás to definuje, že to z nás dělá lepší lidi, že patříme k hnutí, že máme společnou myšlenku, filosofii a že někam patříme…ale někdy nevidíme, že ta exkluzivita, unikátnost a superlativy už obelstily realitu i nás. A přitom jsou to jen iluze, protože teprve až se budeme cejtit skvěle bosí, tak si ty Niky můžeme koupit – budeme-li ještě chtít. Skvěle na tohle téma psal Zbyhněv své Pasti na střední třídu.

Thin line je o láskách našeho života, o tom, jak se neumíme rozcházet, jak se žereme zaživa a někdy máme to štěstí, že se rozejdeme včas. Je o tom, že by ženy měly vypadat lépe bez makeupu, o tom jak žijeme s telefonama v ruce a bez ohledu na tom, kde jsme, furt nás zajímá co se děje jinde, o tom jak se našich lásek těžko zbavujeme a máme jich plnou hlavu, o tom, že se někdy milujeme, abychom zachránili jeden druhého a přitom jeden druhýho topíme v hlubinách našeho strachu a o tom, že naše dny a životy jsou někdy tak trochu šílený.

Make the money, do not let the money make you! Ale není to jenom o prachách, ale o tom, jak se někdy hnusíme sami sobě, když dovolíme, aby se z nás stalo něco, co nechceme. O tom, jak na sebe koukáme do zrcadla a nejsme si vůbec jisti, jestli se máme rádi. O tom, že jsem tohle zažil a vždycky věřil, že by to tak nemělo bejt a že bychom se měli mít rádi, milovat se. O tom, jak je někdy těžký zůstat pravdivej a sám sebou, o tom, že někdy je těžký pokračovat v tom, co děláme, nevzdat to a jít dál, i když nikdo neposlouchá a nikoho to nezajímá. O tom, že v každým chlapovi je kus válečníka, ale někdy je tak hluboko schovanej, že pochybujeme, jestli tam vůbec je. O tom, že ho má smysl hledat a najít, protože pak se teprv můžeme podívat do  zrcadla, potom se nenecháme převálcovat a budeme schopni postavit světu. O tom, že dokud nebudeme pravidla stanovovat my, budeme hrát podle pravidel, který vymyslel někdo jinej. O tom, že stojí za to se nepodřídit a jít si za svým, nenechat se koupit za lásku, peníze, plat, lajky na Fejsbůku či cokoliv jinýho. Protože jediný co má smysl zůstat věrný sam sobě, bejt pravdivej, autentickej a jít svojí cestou hrdě a s hlavou vztyčenou.

Jimmy lovin´ je o tom, co si necháme dát a o tom, co si vezmeme. Tak trochu popisuje Macklemorovu cestu přes producenty, kteří ho dlouho přehlíželi a pak mu teda velkoryse navrhli deal, ve kterém při jeho úspěchu dostane 7% z výdělků. O tom, jak pro ně byl jeden z mnoha, nepamatovali si ani jeho jméno a tenhle dýl mu představovali jako něco cennýho co mu nikde jinde nenabídnout, mluvili o tom, jaký jsou tým a jak budou společně úspěšní. Macklemore je poslal do prdele a pak se postavil na vlastní nohy a s producentem Ryanem Lewisem se dostal nahoru i bez nich.

Starting Over je o nových začátcích a druhých šancích. O tom, že svojí odvahou můžeme inspirovat druhé, i když máme k hrdinství daleko. O tom, že jsme to v životě mnohokrát dost posrali, a přesto bysme měli vstát a jít dál a zkusit to líp. O tom, že inspirovat je závazek a břímě, který nás žene dál. O tom, že v nás někdy ostatní vidí víc, než v nás je, ale to je právě síla, která nás donutí ze sebe to víc vymáčknout a třeba i překonat. A pokud se někdy s rozbitou hubou zvedáme znova na nohy a někoho tím inspirujeme, tak to kurva musíme dát. Jiná možnost není.

A tahle linka prochází všema jeho písničkama, nebo já jí v tom alespoň cejtim. Je to linka optimismu a odvahy chovat se správně, jít správnou cestou, jít vlastní cestou a nevzdávat se, nezaprodat se a zůstat sám sebou bez ohledu na to, co vám v životě zkříží cestu a bez ohledu na to, jak moc jste to za svůj život stihli posrat.

A tohle všechno se mi líbí. Moc. Protože já i vy jsme stvořeni pro to, abychom v životě něco dokázali. A pokud nám někdo tvrdí, že je to jinak, tak to je jeho realita, ne naše.

Tak nebuďte škrťáci a kupte si jeho CDčko The Heist. A poslechněte si ho. Myslím poslechněte, tj. poslouchejte o čem zpívá a inspirujte se.

Jako já.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..