Opakování je matka blbosti

Opakování je matka blbosti

S příslovími je to těžké. Někdy platí, někdy ne, jindy si navzájem protiřečí. Ale o tom psát nechci.

Jedna z definic šílenství zní: dělám stále stejné věci a očekávám jiné výsledky.

Život  nám připraví po cestě mnoho hezkého, ale také fůru toho nehezkého. Nehezkému se říká špatná zkušenost a jelikož se obecně má za to, že chybami se člověk učí, koukáme se na ně pozitivně.

A jak je to doopravdy? Reálně se z chyb poučí jen málokdo a pokud se tu bavíme o chybách emocionálních, tj. ve vztazích, v lásce, v partnerství, tím méně jsme schopni se poučit. My lidé jsme vztahová zvířata a tudíž kvalita našich vztahů ovlivňuje podstatnou měrou vnímanou kvalitu našeho života. Často nás povýší v práci, na kole ujedeme o 50 kilometrů více, náš web začne vyskakovat na prvním místě na Gůglu, ale když doma večer usínáme, ať už sami, nebo s někým, máme takový divný pocit, že je něco špatně.

Moudrost nepřichází vždy s věkem. Někdy věk přichází sám.

Toto řekl nejspíš Miroslav Horníček a má pravdu. Čekáme, že časem zmoudříme a zatímco čekáme, vezeme se na kolotoči, kdy stále opakujeme dokola své obvyklé chyby, ty nás stále dokola trestají, my se z nich oklepáváme a prohlašujeme, že tentokrát nám přinášejí zrnko moudrosti a že tentokrát se z nich poučíme. A jsou tací, kteří se moudrosti nikdy nedočkají, zato mají permanentku na kolotoč.

A jak to vypadá v reálu?

  • najdeme si parterku, zamilujeme se, užíváme si to, pak začnou problémy, problémy se snažíme řešit až do úplného vyčerpání a když to nezabere, tak se rozcházíme s tím, že je třeba si najít další partnerku a začít odznovu.
  • najdeme si další partnerku, jsme velmi opatrní (což někdy stačí, aby ti skončílo ještě dřív, než to  začne) a pak si povolíme otěže, zamilujeme se, užíváme si….
  • najdeme si práci, práce nás baví, jsou tam fajn lidi a dobře platí, chvíli něco děláme, pak nám začne trošku vadit práce, kolega, nadřízený, firemní týmbildink nebo značka kafe z kávovaru, začneme brblat, hledáme podobně brblající a postupem času koukáme, že vše hezké, co jsme tu viděli je fuč…dobří lidé odešli, šéf je ještě větší idiot než předtím a plat je almužna…takže čekáme, až nás něco pořádně namíchne, třeba zrušení 14 platu kvůli špatným výsledkům hospodaření, takže praštíme pěstí do stolu a dáme výpověď. Je lepší bejt na pracáku, než v týhle blbárně.
  • hned jak nám dojde, že spátky hypotéky za nás nikdo nezaplatí a že nám v metru smrdí bezdomovci, urychleně si najdeme další práci. Leckdy jsme schopni jít i na horší plat či práci, ale je nám jasné, že to tady zdaleka nebude taková pruda jako tam. Dostaneme nové vizitky, které můžeme rozdávat bývalým spolužákům na třídních srazech, na krk šňůrku s čipovou kartou, gastroturky a je nám zase na chvíli fajn.

Zoufalí lidé dělají zoufalé činy.

Neustále zažívat pády, depku, ústup depky, záchvěv naděje, naději, lásku a štěstí, pády, depku…atp je depka, to je jasný. Někteří lidé nejsou blbí a po pár desítkách let jim dojde, že to takhle dál nejde. Pak se rozdělíme do dvou skupin a to těch, kteří rezignují, zavřou se na samotku, odpojí se od internetu a žijí v ilegalitě v domění, že když se znovu nedostanou do dalších vztahů, nehrozí jim další pád. Rezignují na plnohodnotný život a žijí jen vykastrovanou parodíí, která je neuspokojuje, ale strach ze zlého světa je silnější. A taky se jim může stát, že jednoho dne se ráno probudí, bude jim 50 a zjistí, že vlastně v životě nemají vůbec nic, pro co žít.

Druhá skupina to bere proaktivně. Začnou pátrat a pídit se, nacházet podobně postižené jedince, gůglit – prostě hledají pomoc, fígl nebo trik, jak se toho zbavit. A co takoví lidé dělají?

  • začnou chodit do kostela, ke zpovědi, čtou bibli a snaží se uvěřit v boží lásku a boha samotného
  • začnou na fejsbůku zveřejňovat citáty moudrých, které je oslovují (ideálně doplněné ilustračním obrázkem)
  • začnou brát drogy jako bránu do jiného světa, ve kterém hledají odpovědi
  • začnou studovat psychologii a část z nich se stane psychology
  • začnou meditovat a hledat odpovědi ve zklidnění a tichu
  • začnou se věnovat koučingu, koučují se,  udělají si koučingový kurz a plni nadšení začnou koučovat ostatní
  • začnou číst knihy s názvy „10 rychlých kroků jak se stát šťastným“
  • začnou číst kníhy od Paula Coelha a Dona Miguela Ruize
  • jedou meditovat do tibetu
  • ………..

Variant je nekonečně mnoho, ostatně nechal jsem jednu odrážku volnou, abyste si doplnili ten svůj způsob :)

A ono to někdy kupodivu zabere, obvykle se hodně dozvědí a někdy to kupodivu i vydrží. Bohužel často to vydrží jen do dalšího pádu, kdy dostane naděje takovou facku, že se z toho možná nevzpamatuje. Neříkám tedy, že výše uvedené věci nemají smysl – každá z nich má smysl a každý krok, kterým se chceme zbavit našeho nesmyslného opakování je dobrý. Co chci říct je, že velmi často jsou to cesty na dlouhou trať, které nás naplní novou energií na cvičišti –  sedíc doma v křesle nebo nad moudrou knihou, ale už nás nezachrání na bojišti. Je to jako zachovávat chladnou hlavu, když jedete autem po rovině 60km/h a máte pocit, že ho máte kompletně pod kontrolou. A pak přijde zatáčka, smyk a vy zjišťujete, že kontrola byla jenom iluze…vylezete z pomačkaného auta a hned jak odezní pudová radost z toho, že jste živí, tak se rozbrečíte, nakopete již tak pomuchlaná auto, zakřičíte směrem k nebi proč zrovna vy musíte bejt takovej smolař a proč zrovna vám se musej tyhle věci furt dokola dít…a utečete se schovat. Někam, kde nejsou žádná auta a kde se vám to nemůže stát znova, ale sám víte, že MHD se mimo Prahu nedostanete.

Já to vím, protože to mám všechno za sebou…teda s vyjímkou toho, že nejsem psycholog a nebyl jsem v Tibetu.

Nic z toho nefunguje. Proč?

Pokud někoho definitvně vyléčila některá z aktivit v bodíkách výše, tak mu moc gratuluju a rád ho poznám. Moje osobní zkušenost je opačná a to co vidím kolem sebe taktéž. A proč tomu tak je?

 To musím teprve dopsat, ale další nápovědu najdete v článku Proč koučování nefunguje… :)

One thought on “Opakování je matka blbosti

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..