Svatý grál osobního rozvoje

holygrail

Můj svatý grál osobního rozvoje. Hledal jsem ho dlouho a všude možně. A pak jsem ho našel…tak trochu náhodou :)

Nevím kdy to bylo přesně – před 15 lety, možná před 20,  ale jednou jsem se probudil a uvědomil si, že se mnou není něco v pořádku. Nedovedl jsem se radovat ze života a pokud ano, tak to rychle přešlo. Běžný život, tak jednoduchý pro většinu mého okolí pro mne jednoduchý nebyl. Nebylo mi dobře ve škole, nebylo mi obecně dobře mezi lidmi. Trávil jsem většinu času u počítače, pak v knížkách, nebo jsem spal. Necítil jsem se pohodlně v komunikaci s neznámými lidmi, necítil jsem se pohodlně ve své práci, necítil jsem se pohodlně o víkendech s kamarády, na firemních akcích, ve společnosti žen. Mé vztahy vykazovaly známky nefunkčnosti, dost jsem o sobě pochyboval a vůbec jsem byl parťák k pohledání.

Ale byl jsem dobrej herec, takže to skoro nikdo neviděl a nevěděl.

A tak jsem začal pátrat po tom, co dělám špatně a proč nejsem šťastný.

Hledal jsem štěstí v knihách, ale nenašel ho tam.

Hledal jsem štěstí v koučování, ale nenašel ho tam.

Hledal jsem štěstí v lásce, ale nenašel ho tam.

Proč?

Stále jsem nechápal, v čem může být problém. Pocházím z kompletní rodiny. Nikdo mne nebil. Nikdo mne nezneužíval. Nezažil jsem žádný tragický ani jiný life-defining okamžik. Nejsem tělesně ani mentálně postižený. Netrpěl jsem nikdy hladem. Nechyběla mi láska rodičů ani prarodičů či tety. Škola mi vždycky šla. Ve sportu jsem také nebyl špatnej. Vždycky jsem měl kamarády. Mezi lidmi jsem byl často oblíbený, ač jsem moc nechápal proč. Děvčatům jsem se semtam taky líbil. Dooma jsem hrál poměrně obstojně. V práci jsem byl dobrej, někdy hodně dobrej. Procestoval jsem půl světa. Plno věcí jsem znal a rád pomáhal lidem.

A přesto

Jsem se bál prakticky všeho. Měl jsem nízké, někdy tragicky nízké sebevědomí. Nevěřil si a neustále o sobě pochyboval. Neměl jsem rád své tělo a tudíž nechápal, že by ho mohla mít ráda třeba nějaká pohledná žena. Nevěděl jsem co chci a dost často jsem nechtěl nic. Necítil jsem klid v duši. Životní výzvy mne děsily a děsila mne jakákoliv změna. Byly chvíle, kdy jsem už nechtěl ani naději. Protože mít naději znamenalo riziko opětovného zklamání.

A pak mi došla definitivně štáva

Bez ohledu na to, že jsem do toho dal uplně všechno, tak můj život šel zas epicky do prdele a já už nemohl dál. Ne takhle.

Došla mi trpělivost s vlastním lůzerstvím, došla mi veškerá energie, kterou jsem měl, došel mi elán do života, kde všechno hezký vždycky skončí bez ohledu na to jak moc se snažím…prostě mi došlo uplně všechno.

A to mně asi zachránilo.

Jak se mi tak život znova rozsypal pod rukama, přihlásil jsem se na kurz Metody RUŠ.

Metoda RUŠ

O metodě RUŠ mi řekl kamarád Vláďa už asi před dvěma lety. Koukali jsme tehdy na videa s Karlem Nejedlým, autorem metody a souhlasně přikyvovali. A tím to skončilo.

Pak jsem se setkal s bejvalým kolegou a mým kamarádem Vojtou Kalinou a z něj mimo jiné vylezlo, že Ruškou léčí lidi. Byl na můj vkus sice dost sluníčkovej, ale nemohl jsem přehlédnout, jak v klidu a pohodě je.

Zkusil jsem terapii a ono to na mne skutečně fungovalo! Ale ani to mi nestačilo a ještě jsem si potřeboval sáhnout na dno.

A až ve chvíli, kdy mi bylo nejhůř, tak jsem teprve odjel na kurz RUŠ 1.

Plná sklenice

V mém oblíbeném filmu Karate Tiger byla jedna scéna. „Bruce lee“, který trénuje hlavního hrdinu mu na začátek vysvětluje, že jeho sklenice znalostí a vědomostí (emoci) je plná, takže se tam už nic moc nevejde. A proto ji musí nejprve vylejt, aby do sebe mohl cokoliv dostat.

A to jsem byl celej život já. Měl jsem svojí sklenici prakticky plnou a bez ohledu na to, co jsem se naučil, co jsem zažil, nebo z čeho se chtěl poučit, moc se mi toho tam nevešlo.

A pak jsem všechno pochopil

Nikdy jsem nemohl najít štěstí v knihách, protože tam není. Stejně tak mi nemohl pomoct kouč ani lásky mého života. Já byl totiž uplně plnej svýho ne-štěstí, takže cokoliv jsem se snažil do sebe dostat, nemělo místo. Svoje ne-štěstí jsem si nosil s sebou, kamkoliv jsem šel. Měl jsem ho v hlavě, měl jsem ho v srdci, měl jsem ho v duši. Bez ohledu na to, co jsem dělal, kde a s kým, a jak moc jsem se snažil.

A Ruška mne naučila jak se ho zbavit. Nafurt.

Kouzla, čáry? Ne…

Metoda RUŠ funguje velmi jednoduše a logicky. Žádní andělé, žádné vesmírné energie, nic takového.

Všechny negativní pocity, které člověk má nějak vznikly. Přičina se dá se najít a odstranit. Navždy.

Jednoduché? Triviální? Neuvěřitelné? Jo….a přesto to tak je.

A tak jsem se jich zbavil

Po prvním pětidenním kurzu jsem se vrátil jako jiný člověk. Nejenom, že jsem se naučil základy Rušky a byl ji schopen používat sám na sebe, ale ještě jsem si tam za těch několik dní vyčistil tolik sraček z hlavy a srdce, že jsem si připadal jak Alenka v říši divů. Po druhém kurzu to bylo už jen lepší.

A teď? Můj život se změnil od základu a přitom zůstal stejný. Jen je klidný a krásný, prakticky všechno mně v něm baví, nemám jediný problém se svými rodiči a rodinou, v práci a tak vůbec všechno plyne tak jak má.

Co mi vadí je můj problém

A o tom to všechno je. Co mně kdy sralo na sobě, ale hlavně na jiných lidech, byl odedávna můj problém. A lidé okolo za něj nemohli. Na tomto principu Ruška funguje a takhle mi pomohla najít všechno, co v životě nepotřebuju. Abych se toho mohl zbavit.

A tak jsem nakydal špínu na celý svět….od mých nejblížších, živých i mrtvých, na mé příbuzné, kamarády…prostě všechny, na kterých mne kdy něco sralo. A tím jsem se toho všeho zbavil. Zlikvidoval jsem tak nepříjemné pocity, komplexy, špatné vzpomínky…odpustil jsem ostatním i sobě. Všechno.

A už mi nebrání žit. Už mi nebrání se radovat a užívat si života. Už mne nebrzdí, nestojí mi v cestě, nestahují mne do tmavých hlubin.

A jsem konečně svobodnej.

Ruška mne nezměnila

Takový, jaký jsem nyní jsem byl vlastně vždycky. Ruška ze mne ale shodila tuny nánosů, přes které jsem se nemohl v životě nadechnout. Odepnula z mého těla stovky, možná tisíce háčků s provázky, které mne držely zpátky. Vyčistila mou mysl a srdce od hlubokých louží mazutu, ve kterých te topily mé naděje a iluze. Ruška ve mně udělala místo pro všechno dobré tím, že zrušila to špatné.

A ještě vlastně jinak.

Neudělala to Ruška, udělal jsem to já sám. Jen s její pomocí. A za to můj neskonalý dík všem, co mne k Rušce přivedli a speciálně Karlovi, který jí vymyslel i kvůli mně. Protože jsem ji potřeboval jak nic jiného na světe.

V čem je Ruška geniální?

  1. Funguje a funguje rychle a efektivně.
  2. Odstraňuje příčiny problémů a odstraňuje je navždy.
  3. Terapeut, se kterým sedíte je do značné míry vyrušený, tj. v pohodě a tudíž vám může rychle a efektivně pomoci.

A funguje na všechny, kteří mají zájem se svého trápení zbavit.

Své štěstí si tvořím já

Díky tomu, co teď umím se pro mne změnil svět. Vím, že za svoje štěstí, za to, jak se cítím, jak jsem na tom, kde bydlím, kolik vydělávám, v čem jezdím a s kým spím si můžu jen já sám a nikdo jiný. A vlastně jsem to věděl vždycky, jen jsem měl svojí sklenici moc plnou.

Není nutné trpět

Pro štěstí se nemusí trpět, ani pro lásku, ani pro úspěch ani pro nic jiného.

A já si celej život myslel, že musí.

A přitom nemusí.

Teď už to vím.

Teď to žiju.

 

Uplynulé 4 měsíce, ve kterých jsem shořel a povstal z popela, absolvoval dva kurzy Rušky a stal se šťastným člověkem, jsou pro mne jako roky. Bylo toho TOLIK, že to ještě zpracovávám.

Ta změna pohledu na svět, na problémy, na smutek, na štěstí i ne-štěstí je pro mne tak neskutečná, tak nová, tak převratná…že bez ohledu na to, jak se cítím, tomu někdy furt něchci věřit.

Ale je to tak :)

 

Terapie metodou RUŠ v Praze

Napsat komentář

Name *
Email *
Website