Proč chci zůstat naivní

Categories Láska, Odvaha


Odcházíme s klukama z Imaxu a povídáme si o filmu Interstellar. Jednomu se nelíbí, že to dobře dopadlo. Druhému se nelíbí, že Anne Hathaway byla celý film nalíčená. Třetí odhaluje logické chyby a paradoxy, kterých se filmaři dopustili. Čtvrtému přijde až trochu zvrácené takto rozpracovat vztah mezi otcem a dcerou. A pátý? Ten se prý moc potil, protože bylo v sále horko.

Kdybych chtěl,  taky najdu na filmu chybu.

Ale já nechci.

Naopak. Jsem z něj doslova nadšenej. Já ten film miluju, protože takhle já si představuju svět, ve kterém žiju. Svět, kde je láska silnější než věda, technologie a silnějsi dokonce než sám čas. Svět, kde žiji lidé, kteři dovedou obětovat to nejcennějši co mají, aby se ho pokusili zachránit. Svět kde maji muži zásady, ze kterých neustupuji. Svět, kde se dějou „zázraky“.

Můj naivní svět.

Nevím kdy se slovo naivní stalo pejorativním, ale já ho tak nevnímám. Když jsem před několika měsíci začínal psát tenhle blogísek, dlouho jsem cizeloval popisek o sobě – o autorovi. Měl jsem tam plno slov, která jsem později odstranil nebo upravil, ale jedna věta tam je vlastně od začátku.

Věřím v druhé šance, v návraty z nenávratna, v někončící lásku a ve schopnost změny k lepšímu.

Být naivní je jedna z mých nejlepších vlastností.

Díky ní jsem tam, kde jsem teď. I v těch nejtěžších okamžicích jsem věřil, že se to jednou povede. A jsem naivní stále. Miluju filmy jako Interstellar, kde se děje přesně to, co vystihuje svět, ve kterém žiju a chci žít dál.

Je to svět, kde dostanu druhou šanci, svět, ve kterém se vrátím z nenávratna, svět, ve kterém budu milovat bez konce a svět, který se bude měnit k lepšímu.

Uznávám, že moji brblající kamarádi maj starosti, rodiny, děti a hypotéky, takže se jim v naivním světě tak lehko nežije. Je možné, že až budu mít taky rodinu, děti a starosti, tak ho taky začnu ztrácet, zapomínat a nakonec v něj třeba přestanu věřit uplně.

Ale udělám všechno pro to, aby se to nestalo.

Dreamers can never be tamed.

Ano, jsem snílek. Sním o životě, kde budou věci jednoduché. A ne jednoduché ve smyslu triviální, bez-problémové ani ne ve smyslu útěku od reality či pryč z civilizace. Budou jednoduché, protože budou postaveny na jednoduchých základech.

Na lásce, odvaze a svobodě.

A abych něco podobného postavil, potřebuju být naivní.

A tak jsem.

A chci i dál zůstat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *